O víkendu 9. – 10. 6. proběhlo krajské kolo Svojsíkova závodu v Kelči kam postoupila naše družina Bílých tygrů z okresního kola v Pitíně. Umístili se na krásném pátém místě! Gratulujeme!
Jak závod probíhal a co všechno děti zažily si můžete přečíst ze zápisku který napsala Rebča 🙂
Sraz byl v 13.00 na vlakovém nádraží v Uherském Hradišti, odkud jsme jeli autobusem na vlakové nádraží ve Starém Městě. Dále jsme jeli až do místa kousek před městem jménem Kelč, kde byl také náš cíl a místo závodu. Spolu i s několika dalšími družinami jsme dojeli autobusem do Kelče. Nejprve jsme se zaregistrovali, naše závodní číslo bylo 22, a poté chvíli čekali na nástup, který byl doprovázen úvodním slovem několika vedoucích závodu. Celkový součet všech družin bylo 23.
Jako první úkol bylo postavit stan a následně hledat informace přímo v městečku kousek opodál. Byly to dějiny Kelče v nadvládě hrabat a jejich historii… Po dokončení hledání informací následovala zdravověda. Byli tam zranění lidé z letadla, které spadlo – v příběhu závodu. Vylosovali jsme si kartu, na které bylo číslo, my měli číslo 4, každý „zraněný“ měl na čele napsané číslo. Dostali jsme dívčinu s rozbitou hlavou a rozbitým kolenem. Byla to hysterka, neboť neuvěřitelně jančila při každém našem pohybu. Poté už byl volný čas, kdy jsme mohli i do loděk, postavili jsme si druhý stan pro holky a šli na večeři, která se skládala ze špekáčků, mňam. K večeru už byly jen scénky, které si každá družina vymyslela a následně předvedla. Zhruba kolem jedenácté večer jsme šli spát.
Druhého a zároveň posledního dne extrémně pršelo. I přes déšť závod pokračoval a byl dokonce i zajímavější. Nejprve palba na loďkách, kterou jsme z mého hlediska zvládli velmi dobře. Poté rozdělávání ohně, sekání promoklého dřeva a dělání těch nejskvělejších palačinek světa, nebo jsme si to alespoň mysleli. Palačinka, lehce flambovaná a rozdrolená, nevábně vypadající, podle vedoucích chutnala velmi dobře, což je skvělé. Celá naše družinka, promočená na kost, lehce nafialovělá chladem pokračovala na další úkol, jenž byla krizová situace. Cílem bylo dostat se přes, celkově po půl lýtek, vysoký potok suchou nohou… To se nám tak celkově ani nepodařilo, neboť pro šetření s časem jsme vyslali jednoho člena, Piškota, aby nás přenesl přes potok, tím jsme sice ztratili 6 bodů, ale dle funkčnosti naší prvotní stavby přes potok jsme mohli ztratit klidně i více bodů…Poté jsme se dopotáceli jako skupina vodníků na poznávání zvířat a rostlin, dle mého názoru jsme věděli poměrně dost odpovědí. Po poznávačce následovala kimovka a to na datumy, které jsme si mohli vyfotit, ale poté museli říct, co se v ten daný datum odehrálo… to jsme tedy, podle toho, co nám ten vedoucí říkal, měli bychom mít vše dobře. Jako poslední úkol bylo postavit / vyrobit kříž na splavu potoka a zapálit svíčku. V ten moment už nepršelo, a tak bylo počasí zase o něco slunečnější. Poté už byl jen závěr, balení stanů a věcí. Dojeli jsme do kostela – kde jsme den předtím hledaly informace… tam jsme dostali guláš a nakonec bylo už jen vyhodnocení. Naše družinka Bílých tygrů se umístila na skvělém pátém místě z 11 družstev dívčí kategorie. Těsně před odjezdem autobusu jsme se stavili se Zbyňou v cukrárně na zmrzlinu. Kupodivu, cesta domů trvala méně dlouhou dobu než cesta tam .A jak bývá většinou zvykem, rozloučili jsme se tam, kde jsme měli na začátku sraz, tedy na vlakovém nádraží v Uh. KONEC 🙂