Kdesi na východě Araulenského království vede hraničář Gilan skupinku mladých nadějných adeptů na sněm hraničářského sboru, tajuplné organizace, které se mají stát členy. Tak začíná výprava družiny Štírů, kteří jsou právě těmito adepty. Ještě večer se musí připlížit na sněmoviště, k němuž vede tajná stezka hvozdem, aby udělali na své snad budoucí mistry dojem. V chabém světle svíček označujících cestu se tedy po jednom dostávají k hraničářskému ohni. Nejsou přijeti nijak vřele, avšak když Gilan objasní, o co se jedná, rozhodnou se hraničáři podrobit Štíry několika testům. Ráno je ale moudřejší večera. Na závěr před spaním ještě předčítaní z knihy Johna Flanagana Hraničářův Učeň o Willovi.
Celý další den je probíhá v duchu zkoušek a učení, před obědem umění šplhu a pro hraničáře nezbytné mistrné ovládání dlouhého luku. Pak chutný oběd a na odpočinek trocha diplomacie, což spočívalo v mluvení o různých nesmyslných tématech, jako například Problematika sociálního vyloučení laboratorních myší z komunity hlodavců. Není to možná ověřená metoda výuky, ale je rozhodně zábavná. Dále je nutno vyhovět všem přáním hraničáře hypochondra, který si žádá kvanta bylin, které však lze získat pouze u víl, mluvících pouze ve verších nebo bez některých písmen, což úkol značně znesnadňuje, ale takhle naučenou bylinu hned tak člověk nezapomene. Nesmí chybět hry na důvěru, například pád ze stolu do náručí ostatních.
Po večeři následuje slavnostní přijetí do učení, řečení přísahy a za odměnu – bronzový dubový list, znak člena sboru. Nakonec ještě symbolické hození špatné vlastnosti na papíře do ohně, úryvek z Willova života, spánek a konec.
Rubriky