Vánoční oddílová výprava Staré Hutě 8. – 10. 12. 2017

Vánoční výprava

V pátek 8.12. v 15:40 stojí skoro celý náš oddíl na autobusové zastávce a čeká, až přijede autobus, který je za chvíli tady. Po půlhodinové jízdě vystupujeme na zastávce nad Starými Hutěmi a vyrážíme k chatě. Trochu sice mrholí, ale to nám nemůže pokazit náladu.

Po příchodu na Hutě jsme se šli vybalit a hned začala první část našeho programu. Našli jsme dědu Mrazíka, který nám říkal, že se mu rozbily sáně a že nemá, jak se vrátit. Tak jsme ho nechali na klubovně přespat. Nadcházející ráno jsme toho ovšem litovali, protože se ukázalo, že Mrazík na naší vánoční výpravě neměl představovat hodného dědu, který nosí lidem dárky, ale nutil nás pracovat a sám se vymlouval na to, že má staré klouby. O našem problému se dozvěděl Santa Claus a napsal nám dopis s plánem, jak ho máme přivolat, což se nám povedlo. Ani Santa však nebyl ten nejlepší, koho jsme mohli potkat, protože nás poslal hledat dárky a mezi tím unesl vedoucí. Ty se nám ale nakonec podařilo dostat zpátky a v klubovně na nás čekal Ježíšek, který nás, jako jediný z těchto tří vánočních hrdinů, nepodvedl.

Víkend rychle uběhl a byla tu neděle. Dopoledne jsme uklidili chatu a vyrazili na cestu k domovu.

 

Anička (Bílí Tygři)

Fotogalerie

 

Krajské kolo Svojsíkova závodu Kelč 2017

O víkendu 9. – 10. 6. proběhlo krajské kolo Svojsíkova závodu v Kelči kam postoupila naše družina Bílých tygrů z okresního kola v Pitíně. Umístili se na krásném pátém místě! Gratulujeme!

Jak závod probíhal a co všechno děti zažily si můžete přečíst ze zápisku který napsala Rebča 🙂

Sraz byl v 13.00 na vlakovém nádraží v Uherském Hradišti, odkud jsme jeli autobusem na vlakové nádraží ve Starém Městě. Dále jsme jeli až do místa kousek před městem jménem Kelč, kde byl také náš cíl a místo závodu. Spolu i s několika dalšími družinami jsme dojeli autobusem do Kelče. Nejprve jsme se zaregistrovali, naše závodní číslo bylo 22, a poté chvíli čekali na nástup, který byl doprovázen úvodním slovem několika vedoucích závodu. Celkový součet všech družin bylo 23.

Jako první úkol bylo postavit stan a následně hledat informace přímo v městečku kousek opodál. Byly to dějiny Kelče v nadvládě hrabat a jejich historii… Po dokončení hledání informací následovala zdravověda. Byli tam zranění lidé z letadla, které spadlo – v příběhu závodu. Vylosovali jsme si kartu, na které bylo číslo, my měli číslo 4, každý „zraněný“ měl na čele napsané číslo. Dostali jsme dívčinu s rozbitou hlavou a rozbitým kolenem. Byla to hysterka, neboť neuvěřitelně jančila při každém našem pohybu. Poté už byl volný čas, kdy jsme mohli i do loděk, postavili jsme si druhý stan pro holky a šli na večeři, která se skládala ze špekáčků, mňam. K večeru už byly jen scénky, které si každá družina vymyslela a následně předvedla. Zhruba kolem jedenácté večer jsme šli spát.

Druhého a zároveň posledního dne extrémně pršelo. I přes déšť závod pokračoval a byl dokonce i zajímavější. Nejprve palba na loďkách, kterou jsme z mého hlediska zvládli velmi dobře. Poté rozdělávání ohně, sekání promoklého dřeva a dělání těch nejskvělejších palačinek světa, nebo jsme si to alespoň mysleli. Palačinka, lehce flambovaná a rozdrolená, nevábně vypadající, podle vedoucích chutnala velmi dobře, což je skvělé. Celá naše družinka, promočená na kost, lehce nafialovělá chladem pokračovala na další úkol, jenž byla krizová situace. Cílem bylo dostat se přes, celkově po půl lýtek, vysoký potok suchou nohou… To se nám tak celkově ani nepodařilo, neboť pro šetření s časem jsme vyslali jednoho člena, Piškota, aby nás přenesl přes potok, tím jsme sice ztratili 6 bodů, ale dle funkčnosti naší prvotní stavby přes potok jsme mohli ztratit klidně i více bodů…Poté jsme se dopotáceli jako skupina vodníků na poznávání zvířat a rostlin, dle mého názoru jsme věděli poměrně dost odpovědí. Po poznávačce následovala kimovka a to na datumy, které jsme si mohli vyfotit, ale poté museli říct, co se v ten daný datum odehrálo… to jsme tedy, podle toho, co nám ten vedoucí říkal, měli bychom mít vše dobře. Jako poslední úkol bylo postavit / vyrobit kříž na splavu potoka a zapálit svíčku. V ten moment už nepršelo, a tak bylo počasí zase o něco slunečnější. Poté už byl jen závěr, balení stanů a věcí. Dojeli jsme do kostela – kde jsme den předtím hledaly informace… tam jsme dostali guláš a nakonec bylo už jen vyhodnocení. Naše družinka Bílých tygrů se umístila na skvělém pátém místě z 11 družstev dívčí kategorie. Těsně před odjezdem autobusu jsme se stavili se Zbyňou v cukrárně na zmrzlinu. Kupodivu, cesta domů trvala méně dlouhou dobu než cesta tam .A jak bývá většinou zvykem, rozloučili jsme se tam, kde jsme měli na začátku sraz, tedy na vlakovém nádraží v Uh. KONEC 🙂

 

Okresní kolo Svojsíkova závodu Pitín 2017

Každé dva roky probíhá pro skauty a skautky Svojsíkův závod. Jedná se o celodružinový závod kde se testují takové dovednosti jako spolupráce, řešení krizových situací nebo i vzájemná důvěra. Letos tento závod probíhal pod vedením bratrů a sester z Bojkovic v krásném prostředí kolem Pitína. Letos jsme na závod vyslali družinu Bílých tygrů a jak dopadli, to si můžete přečíst v příspěvku od Aničky 🙂

Každopádně jim všem moc gratulujeme!!!

„V sobotu 20. května 2017 se naše družinka Bílých tygrů zúčastnila Svojsíkova závodu v Pitíně. Hned ráno v 6.50 jsme se tradičně sešli na autobusovém nádraží „u nástěnky“ a vyrazili jsme autobusem do Pitína. Počasí nám moc nepřálo, bylo chladno, naštěstí ale nepršelo.

Závod začal společným nástupem účastníků a oceněním některých vedoucích. Potom už ze startu vybíhaly jednotlivé skupiny soutěžících podle čísel. Naše skupinka s číslem 20 běžela jako poslední, takže jsme si čas před startem krátili hraním různých her. Když jsme přišli na řadu, dostali jsme nejprve lísteček s úkoly, které jsme měli po cestě plnit, a pak už jsme vyrazili na trať. Cestu nám nejprve ukazovaly fáborky, ale ve druhé části trati už jsme se museli orientovat podle azimutu.

Po cestě nás čekala řada obtížných úkolů, jako např. krizová situace, určení polohy, hledání autobusového spojení v jízdním řádu atd. Nejlépe se nám dařilo luštění šifer. V cíli nás čekala svačina a za nějakou dobu vyhlášení výsledků, které nás velmi potěšilo, protože druhé místo jsme nečekali. Už se těšíme do dalšího kola!“

Jamboree 2017

Jako každý rok, tak i letos jsme se všichni sešli v sobotu 13. 4. na naší skautské klubovně, kde nás čekalo tradiční střediskové Jamboree. V rámci dne nás navštívil i krátký liják, který se naštěstí vypršel již před zahájením oficiálního programu, a tak nám ho nijak nepřerušil 🙂

Co nás čekalo? Mástrův memoriál kde soutěží jednotlivé generace skautů i neskautů ve vědomostních a obratnostních disciplínách. Naše symbolické „kytičky“ maminkám ve formě nacvičených scének, které si připravily jednotlivé oddíly a po kterých následoval výtečný Samův guláš! Na závěr byl za zvuků kytar a zpěvu zapálen slavnostní oheň.

Ve fotogalerii se můžete podívat na fotky, které nám poskytli Kokoškovi (za což jim ještě jednou děkuji)!

Skautská mše, DŘEVOHUTĚ, úklid klubovny

Poslední dubnový víkend 28. – 30. 4. 2017 byl pro některé z nás nesmírně nabitý akcemi. Kromě výpravy našich nejmenších Dinosaurů a Štírů, jsme se s některými z Tygrů a Sladkonek vydali chystat oheň na střediskové Jamboree. Ještě předtím jsme se ale s některými z Tygrů zastavili v pátek ve Starém Městě na skautské mši, pořádané bratry skauty z Jalubí.

Skautské mše se zúčastnili skauti šesti skautských středisek a kromě mše, kterou sloužil pan farář P. Miroslav Suchomel – taktéž skaut, jsme se vydali na jednu z věží kostela a následně do suterénu. V suterénu jsme se navzájem pohostili z vlastních zásob, seznámili s novými skauty, pozdravili staré známé a zahráli i pár her. Fotky si můžete prohlédnout na tomto odkazu Skautská mše – galerie Člověk a Víra

Na Starých Hutích, jsme kromě kácení, řezání, sekání a sbírání chrastí také hráli po večerech deskové hry a někteří i vyráběli finskou svíci. Vaření nám zajistili členové Sladkonek, kteří to zvládli bravurně (příště snad ale nezapomenou vzít sůl a čaj). Na večeři nám dokonce uvařili krupici, které trošku zbylo na dně hrnce a nějakým zázrakem se pak ten zbytek octl na tváři většiny zúčastněných…. 🙂

Věřím, že si to všichni parádně užili a příští rok se zúčastní znovu. Všem bych chtěl ale hlavně velmi moc poděkovat za pomoc. A to rodičům a členům, kteří přišli v neděli pomoct na klubovnu. Patří vám naše velké DÍKY!

Jednodenní alias 24 hodinová výprava do Chřibů 17. -18. 2. 2017

Zápis od Jedlíka

„V pátek jsme se sešli u skautské nástěnky v obvyklém počtu. Piškot jako vždy měl s sebou nejvíce jídla. V 17:10 jsme s Kon-Tiki nastoupili do autobusu, který nás zavezl do Střílek, ze kterých jsme jeli do Zástřizel. V Zástřizlích jsme potkali ,,Jana Žižku“, který nás zavedl do starého mlýna, kde už bylo příjemně zatopeno, ale museli jsme si naštípat další dříví do kamen. Když jsme se zabydleli, tak jsme šli hledat plány města Tábor, které jsme měli později vybudovat.Trvalo nám celkem dlouho je najít, protože byly schované a a ještě je hlídaly dvě stráže. Nakonec jsme je našli, až na jeden. Poté jsme šli večeřet. Na večeři jsme měli rajskou polévku. Po večeři jsme šli do pokoje spát. Ráno jsme si zatopili v kamnech a potom jsme šli posnídat chleba s pomazánkou. Pak jsme se sbalili a šli na Salaš ,tentokrát bez Kon-Tik, protože ty tam zůstávaly až do neděle.Když jsme byli na Vlčáku uvařili jsme si oběd, což byla kaše z prášku s anglickou slaninou a mrkví. Nakonec jsme došli na Salaš, někteří s promočenýma botama,ale došli.“

My jsme po cestě nefotili ale přikládám fotky oddílu Kon-Tiki. Na některých z nich můžete spatřit i členy naší družiny.

http://www.kon-tikihluk.cz/piwigo/index.php?/category/424

Výprava Bílých tygrů na Hubertce

Poslední listopadový víkend jsme s družinou Bílých tygrů vyrazili na výpravu do krásných podzimních Chřibů. Bratři skauti ze Starého města nám zapůjčili chatu Hubertku nedaleko Bunče a tak i po rozdělání ohně ve dvou kamínkách nám bylo příjemně teplo (někteří, že Rebčo, si i večer stěžovali na přílišné vedro). Výprava byla trochu v komornějším rázu, celkem nás jelo včetně vedoucích šest. Společně s dětmi jsme si v okolí Hubertky zařádili, pronikli do tajů Indické kuchyně (hlavně do fantastické kombinace česneku a zázvoru, která v syrovém stavu vykouzlila všem zúčastněným všemožné zakřivení obličejů) a šli na výlet. Na výletě nás doprovodila i Cvrček s Tomem a psíkem Fanynkou. V neděli po nezbytném úklidu a předání chaty jsme zamířili zpět na Salaš na bus. Cestou jsme stihli vymyslet spoustu bláznivých příběhů a dokonce i navštívit novou rozhlednu nad obcí Salaš.

 

 

Při poslední výpravě Dinosauři a Štíři natočili video jak před jídlem společně křičí náš tradiční pokřik. Nás bylo sice na výpravě méně ale rozhodli jsme se, že je překřičíme. Zda se nám to povedlo můžete posoudit sami 😉

Tábor a poslední výpravy

Již za několik dní se náš oddíl vydává na tábor. Buňka je plná nachystaných věcí, které vezeme s sebou, vedoucí dolaďují program a děti se snad na dva týdny strávené pospolu nesmírně těší.

Přesto ještě před prázdninami stihla družina Sladkonek a družina Bílých tygrů vyrazit na poslední výpravy. Z výpravy Bílých tygrů vám zde zveřejňujeme zápis z pohledu účastnice  – Bětky.

VÝPRAVA- PULČÍNSKÉ SKÁLY
17. 6. 2016
V pátek jsme měli sraz na vlakovém nádraží v Uherském Hradišti v 16:10. Na výpravu jeli: Jedlík, Kuba, Robin, Locika, Rebeka, Bětka, Cvrček, Mot, Dave a Zbyňa. Když už bylo tak 10 min po srazu už tam byli všichni kromě Rebeky, tak zavolal Zbyňa její mamce a ta řekla, že Rebeka už jela a že by tam už měla  být. Poté nám vedoucí rozdali jídlo na celý víkend, lihové vařiče a stany. Vařili jsme si ve dvojicích. Když už nám přijel vlak, Rebeka tam ještě nebyla tak Zbyňa počkal, jestli nedojede a ostatní se vydali do vlaku, který jel do Bylnice. Ve vlaku jsme si povídali, hráli různé hry atd. Když jsme dojeli do Bylnice tak jsme přesedali do vlaku směr Horní Lideč. Dojeli jsme a poté jsme šli pěšky. Chodili jsme po očíslovaných stezkách. Měli jsme dojít na 7, kde jsme měli postavit stany a přespat tam. Po cestě jsme povečeřeli chleba s máslem a rajčetem. Pak jsme potkali lidi, kteří nám řekli, že tam kdysi byl medvěd. Už jsme došli na 7 a postavili jsme si stany v jednom stanu spali kluci a v druhém holky a vedoucí spali pod širákem. Když už bylo kolem 9-10 tak dojela Rebeka se Zbyňou. Pak šla Rebeka povečeřet a pak z námi došla a řekla nám, že byla ve Starém Městě, ale nakonec dojela. Poté jsme už šli spát.

18. 6. 2016
Ráno jsme se vzbudili hráli jsme hry a šli jsme snídat. Po snídani jsme se vydali na dlouhou cestu, když už jsme došli na 14 (do skal) tak jsme si uvařili oběd- gulášovou polévku. Poté jsme se vydali na cestu do Pulčínských skal do Kempu, kde jsme měli přespat. Když jsme došli na místo postavili jsme si stany. A šli jsme se projít do skal. Pak ten kdo chtěl, mohl jít do Skalního města. Ti, kteří nechtěli, mohli jít zpátky do Kempu, kde jsme nebyli sami, ale i další trochu hlučné rodiny. Když už došli všichni do kempu uvařili jsme si večeři- těstoviny s nivou a kukuřicí. Poté jsme šli hrát hry o čokoládu děcka proti vedoucím. Jak jsme dohráli šli jsme si sednout na skálu kde jsme si rozdělili čokoládu a vykládali si co se nám nejvíce líbilo většina se shodla, že se jim nejvíce líbila příroda.  Pak jsme si šli vyčistit zuby a spát.

19. 6. 2016
Ráno jsme se vzbudili sbalili jsme si věci a vydali jsme se na cestu na vlak. Po cestě jsme posnídali chleba s paštikou.  A zastavili jsme se na dvou loukách, kde jsme hráli hry. Když už jsme dorazili na vlak tak jsme si dali chleba s paštikou a mohli jsme si něco koupit v automatu. Poté jsme nasedli do vlaku a jeli jsme do Bylnice a odtud domů. Po cestě jsme hráli hry např. Bang, guláš atd.) Než jsme stačili dohrát hry už jsme byly v Hradišti kde na nás čekali rodiče.

Oddílová bláznovská výprava

Od pátku 3. 6. do nedělě 5. 6. se na naší základně na Satrých Hutích uskutečnila oddílová výprava. Tentokrát v bláznovském duchu, ocitli jsme se totiž v sanatoriu pro choromyslné. Blázniví vedoucí se snažili celý víkend uzdravit bláznivé děti, tedy Jedlíka, Robina, Kubu, Staníka, Adámka, Elišku, Brouka, Johnnyho a Klacka. Nemoci se projevovaly různě – Adámek například viděl na každém kníra, Klacek si myslel, že je opice, a Jedlík zase, že je ze dřeva.

Zkoušeli jsme všechny možné léčebné metody – od pravidelného dávkování léků v podobě gumových bombónů, přes cvičení jógy a meditaci, léčbu šokem (vodní bitva) či smíchem, až po terapii prací – společně jsme umyli celou kuchyň na základně a pohrabali louku! A musím říct, že teprve to nás vyléčilo – a mohli jsme se tak vydat zase domů, plní pozitivních myšlenek a propustit ošetřovatele Kamila, Tomáše, Broma, Roberta, Jarmila a ošetřovatelky Molly a Gizelu z jejich služeb.

Pro některé z účastníků to byla premiérová výprava a taky trénink na tábor – Adámek a Staník ale ukázali, že jsou houževnatá vlčata a chůzi do kopce s batohem i spaní daleko od domova mají v malíku. Myslím, že zrovna Staník chtěl přiblížit atmosféru výpravy i rodině doma, protože sobotní oběd uchovával v ešusu na památku až do neděle a dokonce si ho chtěl odnést až domů! 😀 Doufáme, že na příští oddílovou výpravu pojede opravdu celý oddíl 🙂 a fotky zde: http://mustangove6.rajce.idnes.cz/Blaznovska_vyprava_3._-_5._6._2016/

Klára

Výprava 1. – 2. 4. 2016

V pátek 1.4. a v sobotu 2.4. se uskutečnila družinová výprava Bílých tygrů, kteří se sešli v plném počtu. V pátek po schůzce si Tygři užili tzv. Filmovou noc, kterou vyhráli v oddílové soutěži plnění stezek v oblasti Táboření. Popcorn i kofola tekly proudem a další den, tedy v sobotu, se vyrazilo na krátký výlet na Staré Hutě, který jsme ukončili na Salaši. Podrobnější informace naleznete v oddílové kronice, do které své dojmy zapíše Rebča. 🙂

CIMG0009CIMG0118Více fotek si můžete prohlédnout v naší fotogalerii na webu