Začal prosinec, téměř advent a družina Pavouků stále bloudila vesmírem a marně se snažila nalézt novou planetu vhodnou pro život. Právě seděli ve své raketě (z pohledu laika by se snad mohlo zdát, že seděli ve vlaku typu Interpanter), když zachytili signál z nedaleké planety Brno. Odesílatel v ní vyzýval družinu, ať planetu navštíví, přičemž je upozornil na jedno specifické pravidlo platné na této planetě – žádná kritika, na planetě Brno je totiž prostě krásně.
Družina se rozhodla planetu prověřit a o chvíli později stanula pevnou nohou na tamním kosmodromu. Následně zamířila do vzdělávacího centra VIDA! a cestou užívala čerstvě napadeného sněhu. Specifické pravidlo planety se jim zprvu spíše zalíbilo, zvláště když zjistili, že chrání před kritikou také je samotné. Stačilo pár vržených sněhových koulí a největšími disidenty se stali vedoucí.
Ve VIDě jsme prozkoumali, co se dalo, vyzkoušeli nejrůznější experimenty a teprve poté se vydali přes Petrov do centra města.
Na závěr výletu, stojíce před brněnským orlojem, jsme se téměř shodli, že kritika má i něco do sebe, a proto že planetu opustíme a nový domov budeme dál hledat.